Cz En

Facebook  Instagram  Linkedin  Youtube

Podmínky vzniku mlhy v přírodě...

... jsou spjaty s fyzikálně-chemickými a termodynamickými ději v atmosféře. Pro její vznik musí být souběžně splněny hned tři základní podmínky. Tou první je, že vzduch je bohatě (dostatečně) nasycen vlhkostí, přičemž množství vodní páry ve vzduchu je závislý na teplotě – s klesající teplotou vzduchu klesá i objem vodních par ve vzduchu. Vhodným příkladem jsou nám dobře známé ranní rosy, kdy se masa vzduchu nasycená vodními párami o několik stupňů ochladí a přebytek vodní páry se vysráží.

Druhou z podmínek vzniku vodní mlhy jsou velmi drobné aerosolové částice v atmosféře. které jsou též nazývány „kondenzačními jádry“. Ty sice pro kondenzaci vody ve vzduchu nejsou podmínkou, ale bez přítomnosti těchto kondenzačních jader by voda kondenzovala až při přesycení až o několik stovek procent větším než-li je díky nim běžné, tedy kolem 100 % relativní vlhkosti. Nejběžnějšími kondenzačními jádry jsou zrnka prachu, pyl, kapky vodní tříště nebo průmyslové zplodiny. Okolo těch pak vznikají drobounké kapky mlhy. Při absenci těchto drobných jader dochází pouze k přesycení vodními párami – to se vzhledem k rozšiřující se industrializaci stává jen vzácně.

Třetí složkou pro vznik vodní páry je vyvolání nerovnováhy mezi vlhkostí a teplotou. Narušení nerovnováhy se děje buďto ochlazením prostředí, nebo přírůstkem množství vodních par ve vzduchu.

 

Způsoby vzniku mlhy...

... se podle povahy jednotlivých podmínek odlišují, což má také vliv na její povahu. Častým druhem mlhy jsou mlhy nad vodními plochami jako jsou řeky, rybníky, jezera nebo moře. Je-li vzduch proudící nad hladinou chladnější než voda, dojde k vytvoření mlhy.

Hodně známé nám jsou i mlhy v otevřené krajině, tj. advektivní. Masa vzduchu nasyceného vodními párami je unášená mírným vánkem do 25 km/h nad oblasti s chladným povrchem země. Vzniká důsledkem rozdílu mezi noční a denní teplotou půdy. Půda se přes den nasytí na slunci velkým množstvím tepla a po západu slunce (zdroje energie) začíná chladnout a vyzařovat infračervené záření. Záření je po určitou dobu absorbováno atmosférou a tak i vzduch zůstává po nějaký čas teplý. Jakmile půda předá veškeré teplo vzduchu a zchladne, začne se postupně ochlazovat i vzduch, který je v kontaktu s chladnou zemí – a proces tvorby mlhy začíná. Mlha houstne a sílí postupně, jak vzduch zdola nahoru chladne. Jedná se o pomalý proces. Vzniklá mlha je značně stálá a často se udržuje celé hodiny dokud se jí nepovede rozptýlit pouze hřejícím sluncem či silnějším větrem.

Trochu odlišným způsobem tomu je při vzniku mlhy na horách. Teplý a vlhký vzduch mířící směrem k horám se je snaží „obeplout“, pokud však narazí na překážku, která mu v tom zamezí, nezbývá mu nic jiného, než vystoupat po úbočí hory vzhůru. S přibývající výškou se dostává do chladnějších sfér a ochlazuje se, resp. jeho teplota klesá. Zároveň klesá i atmosférický tlak, čímž začíná docházet k nerovnováze. V tuto chvíli se tedy začínají vodní páry měnit v drobné kapičky a vznikají mraky, které se přelévají přes špice kopců.

dot